A už si zase ukazovali! Šla po ulici a cítila na sobě výsměvné pohledy kolemjdoucích lidí. Děti byli upřímnější ,,mami ta holka je tlusťoška!" a od puberťáků to bolelo snad ještě víc ,,hej kam se kutálíš špekoune?!". Když to zavolá šestnáctiletý, modrooký a pohledný kluk v partě stejně hezkých kamarádů, nedivte se, že je jí pak víc než na nic. ,,Jak bylo ve škole, Ashley?!" Přivítá ji stejně baculatá matka s kopcem hranolků a masa. Obídek! ,,Jdu nahoru!" Zahuhlá a nahoře v pokoji spustí slaný potok slz. Tak jako každý den. Zase na ní byli ošklivý. A nikdy to lepší nebude. Podívá se do zrcadla. Dřív.. dřív měla břicho mnohem menší, zadek skoro žádný a stehna jako dneska jedno! Dřív.. to bylo všechno jinak! Přesto si neodepře svojí denní dávku čokolády. Vytáhne ze šuplíku tabulku, dneska jenom jednu kostičku! Řekne si a po chvilce zmuchlá prázdný obal, aby s poraženým výrazem ve tváři posoudila, že to zase nezvládla. Takhle to dál přece nejde ne?! Ale jo, jde! V kuchyni spořádá oběd a je jí zase dobře. Zapomene na to, co bylo na ulici. Zvykla si?!